Monografie Paměť Národního muzea představuje největší muzeum České republiky v netradiční perspektivě, prostřednictvím egodokumentů (paměti, deníkové záznamy, rozhovory), které konfrontuje s dokumenty legislativní povahy či úředními dokumenty. Dějiny Národního muzea jsou sledovány v kontextu událostí politických dějin, ale s důrazem na individuální prožitek a perspektivu jednotlivých pracovníků muzea, kteří se podíleli na jeho každodenním životě. V podobě i formulacích dokumentů je možno sledovat hlavní rysy vývoje způsobů vyjadřování i vzájemné komunikace mezi muzejníky navzájem, ale i vůči nadřízeným orgánům, stejně jako přesahy do širšího kontextu politických a kulturních dějin Československa v rozmezí let 1918-1990.

Jedním z nejstarších fotografických žánrů je nepochybně fotografování zvířat, přímo navazující na jejich umělecké zobrazování, ať už v sochařství nebo v malířství. Přesto je tomuto fotografování a jeho historii věnováno poměrně málo pozornosti. A to je jistě škoda. S alespoň nejzákladnějšími motivy spojovanými s tímto druhem fotografování se snaží čtenáře seznámit kniha Libora Jůna, dlouhodobě působícího v Archivu Národního muzea, kde spravuje tamní fotografické sbírky. Příběh zvířat před fotografickým objektivem přitom autor líčí hlavně skrze fotografie uložené v uvedeném muzejním archivu. Včetně unikátně dochovaného písemného a fotografického archivu Jiřího Bauma. Proslulého cestovatele, přírodovědce, fotografa a muzejníka, který po celá 30. léta 20. století spoluvytvářel československou vizuální, ale i populární znalost zahraničí a zámoří.