In sparkling, imaginative prose, celebrated Czech writer Radka Denemarkova depicts a world of absurdity and darkness. Money from Hitler tells the story of Gita Lauschmanova, who as a young girl in 1945 leaves a concentration camp as an orphan to face the stunning realization that there is in fact nowhere to return, and that the oppression and savagery of the holocaust are far from over. For Gita, living is no longer a question of right or wrong. It is purely a question of survival. Money from Hitler received the Czech Republic's prestigious Magnesia Litera award for Czech Literature in the prose category for 2007. It is no being made into a feature film.

Gita Lauschmannová, dívka sotva šestnáctiletá, přežila koncentrák a spěchá do rodných Puklic, aby po letech hrůz i strádání objala své blízké a znovu se vyspala ve své posteli. Vrátila se, aby zjistila, že se nemá kam vrátit. Válka skončila, běsnění nikoli. Gita Lauschmannová, energická žena na sklonku života, osudem drsně poznamenaná. Nenechala si život zošklivit úplně. Nastřádané vzpomínky ožívají. Gita shrnuje pásku z očí. Odvážně, nemilosrdně. Čas ovšem semele všechny a všechno po svém. Lze tomu navzdory dosáhnout spravedlnosti? Lze se domoci trestu za barbarské činy? Lze křivdy napravit? Ano i ne. Svůj talíř si však každý musí vyjíst sám. Hlavně se udržet v lati, nezkolabovat, neječet. Druhá autorčina prozaická kniha, která vyšla poprvé v roce 2006 a stala se mezinárodním bestsellerem, je opět groteskně potemnělým příběhem, panoptikem, v němž se blyští odlesky příběhů, které sami žijeme. ––– Kniha, která čtenářem doslova otřese. Nic pro zbabělce. — Andreas Kossert Velké, temné, aktuální téma hloubky antického dramatu. — Porota ceny Magnesia Litera Román o bolestných kapitolách poválečné střední Evropy je šokujícím příběhem o kolektivní vině a individuální odpovědnosti a křehké hranici mezi dobrem a zlem. — Porota ceny Kulturhuset Stadsteaterns internationella litteraturpris Stockholm

Rozsáhlý román inspirovaný autorčinými pobyty v Číně. Český podnikatel, jeho manželka a dospívající dcera, ruský diplomat, francouzský literát, americká studentka kaligrafie a řada dalších hrdinů a jejich rodinných traumat. Krize středního věku, vyhoření nebo puberta. Poutníci a cestovatelé, kteří odjeli do Číny, aby si uklidili ve svém životě, ale jejich svět se dál rozpadá. Něco nenávratně ztrácejí, ale nejsou schopni si svou situaci přiznat. Hledají pevný bod v minulém životě, ale nevědí, na co si vzpomenout. K dramatickému zlomu dochází nejen v jejich soukromých příbězích, něco podstatného se láme a mění v osudech nás všech. Starý svět Evropy končí a nikdo netuší, co začíná. A tak jako každá z postav románu zažije mezní situaci jako existenciální a osobní zkušenost, prožíváme „hodinu z olova“ také všichni společně. Lidé se stahují do sebe a nastupuje éra rezignované apatie, demoralizace, éra šedivé totalitně konzumní každodennosti. Ale stále ještě existuje čin. Jenom je důležité sledovat znamení.

Nové vydání dnes už téměř legendární prozaické prvotiny, která odstartovala mimořádně úspěšnou spisovatelskou dráhu Radky Denemarkové Jeden zločin. Jedna hra. Birgit Stadtherrová, geniální dramatička, spoutaná vlastními démony, neschopná navštívit ani premiéru své hry. Petr Buch, obsedantní sadistický režisér skrývající tajemství. Divadlo jako únik z reality. Divadlo jako terapeutický prostředek. Divadlo jako náš svět. Všichni musejí odehrát svůj part až do hořkého konce. V životě je to stejné jako na divadle. S postupujícím věkem ubývá rolí, které člověk muže hrát. A já pořád kdo to je, kdo mi nedá pokoje, a já pořád kdo to tluče — a on ďábel na obruče… ––– A já pořád kdo to tluče jsem psala před téměř dvaceti lety, psalo ji mé tehdejší já. Ale nic se nevyrovná pocitům, když kniha vzniká. To střídání zoufalství a radosti. Jsem román, který právě píšu. Jen v takovém údivu má cenu psát. Když píšu novou knihu, začínám od nuly. Forma románu byla v tomto období zásadní, plánovala jsem trilogii a všechna témata budoucích knih jsou zde. A já pořád kdo to tluče, Peníze od Hitlera a Kobold jsou průzkumem mentality prostoru, v němž jsem se narodila. Taková je trilogie o středoevropském dvacátém století, která vznikala postupně v průběhu šesti let.

Sebevražda bohatého postaršího muže se brzy ukáže jako nepravděpodobná. Vnímavý Policista neúnavně pátrá po skutečných důvodech té podivné smrti, jež ho dovedou k tajemnému domu pod Petřínem. Záhad a motivů přibývá stejně jako hodin strávených s mladou Vdovou. Hlavními postavami jsou ale tři, možná čtyři ženy, vzdělané, smělé a oddané vyšší spravedlnosti, podle níž oběť a viník ztrácejí svou původní dualitu. A v echu doráží palčivá otázka: kolik nás ještě čeká násilí a válek, než všechno to neštěstí člověka konečně polidští? Autorčin groteskní román valící se jako láva však také promlouvá o potřebě doteků, neboť „těla nelžou a jejich paměť neklame“. A roli přímo tažnou mají v knize svobodné bytosti, pro něž je laskavost mocnější než zákony vládců — švitořivé vlaštovky.

Nový román od čtyřnásobné držitelky ceny Magnesia Litera Vlak projíždí devatenáctým stoletím a míří k nám. Kdysi nejbohatší člověk na světě John D. Rockefeller objevil sílu ropy a také fakt, že mít moc znamená i právo chtít cokoliv. George Sandová zjistila, že může být nejsvobodnější ženou na světě, kouřit dýmku, milovat a zrazovat muže i ženy. A tvořit. A Božena Němcová? Má jakéhosi manžela, čtyři děti, vlčí hlad a obrovský talent. A kolem národ, který nepomáhá ani neodpouští. A zoufalou potřebu svobody a psaní všemu tomu navzdory. Zásadní a mnohovrstevnatý román Radky Denemarkové konfrontuje v krátkých epizodách životy těchto tří lidí, ne kvůli nim a historii, ale kvůli tématům, která se od té doby v různých podobách stále opakují — svoboda žen, bezohledná moc peněz a neviditelnost chudoby, velikost světa a malost jednoho národa… a neporazitelná síla umění!

Kobold (Přebytky něhy a Přebytky lidí) je dvojromán. Dva příběhy v jedné knize jako dva živly — voda a oheň, který viděné přetavuje. Nebo dvě řeky slité v jeden tok? Je to kniha o podobách neudolatelné lásky a rafinovaného násilí. O tom, jak lidskou existenci předurčuje rodina, do které jsme vrozeni, či ideologie, v níž se namočíme. O společnosti okoralé dovnitř i k okrajům, ke všem „slabším“, vnímavým. Muka těchto postav jsou chorobami naší doby. A zdrojem těchto muk jsou zdá se Koboldové. Kobold volně navazuje na knihy A já pořád kdo to tluče (2005) a Peníze od Hitlera (2006) a autorka jím završuje svou trilogii o středoevropském dvacátém století. Nominace na Cenu Josefa Škvoreckého 2011 Nominace na Cenu Česká kniha

Un caso di apparente suicidio che il Poliziotto incaricato delle indagini intuisce non essere tale: le indagini lo portano a intrecciare una relazione con la Vedova della vittima e a identificare, nelle tre donne ricche e famose della casa arancione di Praga, le autrici di quello e altri omicidi/suicidi attuati in vari luoghi d’Europa, allo scopo di fare giustizia su altrettanti casi di violenza sulle donne. Il giallo diventa qui occasione per una riflessione complessa sulla violenza di genere e non solo. Violenza che si verifica, nei secoli, sotto lo sguardo attonito delle rondini che volano libere, e che tutti, a partire dalle vittime, vorrebbero dimenticare. Di questa violenza però i corpi continuano a tradire le tracce, mentre la storia fra il Poliziotto e la Vedova sembra volerci dire che solo l’amore può fare da contrappeso e contribuire a costruire una storia di gioia. Una violenza che trova giustificazione culturale e ideologica e che perciò spesso viene negata è una realtà trasversale a tutte le culture: Praga compare qui come "cuore muto dell'Europa", un posto dove è facile passare e sostare.

Roman Jaz pa vprašam, kdo to tolče je prva knjiga iz trilogije o srednjeevropskem 20. stoletju, v kateri Radka Denemarková brezkompromisno odpira pereče teme sodobne družbe, kot so izvori totalitarizma, manipuliranje z množicami in različne oblike nasilja, ter raziskuje in razširja meje jezika, pa tudi romana kot literarne zvrsti. Na Madžarskem so to knjigo označili kot eksistencialno detektivko, avtorica pa jo je opisala takole: "Groteskno napeta zgodba nekega umora in usodne povezanosti moškega in ženske, ki se utapljata v negotovosti samote, bi se lahko odigrala kjerkoli. A okolje gledališča odpira enkraten prostor za globlje strasti in histerije, v katerem povrhu vsega nekega dne zastor dokončno pade. Gre za potemnelo podobo človeškega rodu, ki ne zmore presekati hudičevega kroga."

Drei ältere Frauen unterhalten in Prag ein geheimes Archiv, das Gewalt gegen Frauen dokumentiert. In einer Luxusvilla wird die Leiche eines reichen Geschäftsmannes gefunden. Was verbindet den Toten mit den drei Frauen und ihrem Archiv? Radka Denemarková, die wichtigste tschechische Autorin der Gegenwart, schildert in ihrem sprachgewaltigen Roman, wie trotzige Frauen sich dranmachen, das "vergewaltigte Jahrhundert" geradezubiegen, geschundene Körper zu heilen und für ungesühnte Verbrechen Rache zu üben.